| FazBrowse Wikipedia Viewer | Main Page | | |
| Viewing: https://cs.wikipedia.org/wiki/Google_Chrome |
| Contents |
|---|
| Historie |
| Funkce |
| Zabezpečení |
| Blokování malware |
| Pluginy |
| Motivy |
| Rozšíření |
| Experimentální funkce |
| Automatický překlad stránek |
| Zástupci aplikací a webů |
| Do Not Track |
| Správce úloh |
Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt odmítal plány na vytvoření vlastního prohlížeče, nicméně v roce 2004 se už spekulovalo o tom, že Google „něco vlastního“ chystá. Na prohlížeči se pracovalo od roku 2006, kdy Google zaměstnal vývojáře Firefoxu Bena Goodgera a Darina Fishera. Vývojáři prohlížeč poskládali z různých projektů otevřeného software, kromě WebKitu to byly např. Netscape Portable Runtime, Network Security Services, NPAPI, Skia Graphics Engine a SQLite.
První oficiální beta verze pro systém Microsoft Windows vyšla 20. září 2008 a to ve 43 jazycích včetně češtiny.
Chrome pravidelně načítá aktualizace ze dvou černých listin (jednu pro phishing a jednu pro malware) a varuje uživatele, když se pokoušejí navštívit škodlivou stránku. Služba je k dispozici všem vývojářům pomocí veřejného rozhraní Google Safe Browsing API. Při zařazení na černou listinu kontaktuje Google majitele webových stránek, protože ti o existenci malware nemusejí vědět.
Chrome obvykle vytvoří pro každou záložku samostatný proces, čímž efektivně od sebe jednotlivé panely izoluje a může též zabránit malwaru, aby se do systému nainstaloval, ale celý model alokace procesů je složitější. V návaznosti na princip nejnižších privilegií je každý proces zbaven maxima ze svých oprávnění. Může využívat procesor pro výpočty, ale nemůže zapisovat nebo číst soubory z citlivých oblastí (např. dokumenty, plocha) – jde o obdobu „Chráněného režimu“ v prohlížeči Internet Explorer v systému Windows Vista a Windows 7. Sandbox Team, který tuto vlastnost naprogramoval, vytvořil pomocí specifických funkcí systému obdobu vězení, ze kterého se izolovaný proces nedostane. Škodlivý software běžící v jednom panelu pak není schopen zjistit čísla kreditních karet vložených v jiném panelu, komunikovat se vstupy myši, zajistit spuštění programu při startu systému a bude ukončen po zavření panelu. Tato vlastnost vytváří uvnitř systému víceúrovňový bezpečnostní model se dvěma úrovněmi: uživatel a sandbox. Sandbox může reagovat jen na výzvy uživatele. V Linuxu je pro sandboxing používán seccomp režim.
Pluginy, jako je Adobe Flash Player, nejsou typicky standardizovány a nemohou být umístěny do sandboxu podobně jako panely. Často musí běžet na úrovni nebo dokonce nad úrovní zabezpečení samotného prohlížeče. Pro snížení možnosti úspěchu útoku skrze plugin jsou pluginy spouštěny v oddělených procesech, které komunikují s renderovacím jádrem a to pak běží s velmi malými oprávněními ve vlastním procesu pro každý panel zvlášť. Pluginy budou muset být upraveny pro provoz v rámci této softwarové architektury v návaznosti na výše zmíněný princip nejnižších oprávnění.
Funkce soukromého prohlížení s názvem „anonymní režim“ brání prohlížeči v ukládání jakékoliv informace o historii a cookies z navštívených internetových stránek. Anonymní režim je podobný soukromému procházení v aplikaci Internet Explorer, Mozilla Firefox, Opera či Safari.
Dne 7. srpna 2019 bylo do kódu prohlížeče přidáno varování, které se zobrazilo při nastavení proměnné prostředí SSLKEYLOGFILE, což umožnilo únik privátních klíčů pro šifrování protokolu https. Nebylo ale očekáváno, že se toto varování dostane do stabilní verze prohlížeče, protože tuto techniku používají antiviry a hrozilo by, že tyto by pak musely používat jiné, méně stabilní, přístupy.
Statistiky ukazují, že uživatelé mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budou podvedeni ke stažení malware, než že budou ohroženi jeho použitím. V nedávné studii, Chrome 10 blokoval pouze 13 % nebezpečných adres a je na třetím místě se Safari a Firefoxem. Naopak Internet Explorer 9 blokoval 92 % malwaru s filtrováním adres a 100 % s filtrováním adres. Internet Explorer 8, na druhém místě zablokoval 90 % malwaru. Malware, který se instaluje bez vědomí uživatele, nebyl ve studii zahrnut.
Od verze Chrome 17 prohlížeč nabízel vlastní funkci ochranu proti phishingu a malwaru. V testu NNS labs z března 2014 skončil celkově Chrome třetí (70,7 %), jako druhý se umístil čínský Liebao (Cheetah) (85,1 %) a na prvním místě skončil IE (99,9 %).
Dne 30. března 2010 Google oznámil, že nejnovější vývojová verze Chrome zahrnuje Adobe Flash plugin jako součást prohlížeče, takže není nutno stahovat a instalovat ho samostatně; Flash bude aktualizován jako součást vlastní aktualizace Chrome. Podpora Javy je k dispozici v Chrome s Java 6 Update 12 a výše. Podpora Javy pod macOS byla poskytována updatem Javy vydaným 18. května 2010.
Zpočátku Chrome podporoval všechny pluginy NPAPI, od verze 35, kdy jejich podporu ukončil, nadále podporuje jen Pepper Plugin API (PPAPI). Pluginy NPAPI však v prohlížeči, pokud to umožňuje výrobce, nadále fungují např. Java, ale nepodporuje vkládání ovládacích prvků ActiveX.
Od Google Chrome 3.0 mohou uživatelé instalovat motivy pro změnu vzhledu prohlížeče. Mnoho volných motivů třetích stran je k dispozici v online galerii Chrome Web Store.
Od verze Chrome 4 jsou oficiálně k dispozici i rozšíření prohlížeče. Jedná se vlastně o prográmky, které rozšiřují možnosti prohlížeče. Jde např. o různá tlačítka pro nastavení, programy na blokování reklam a flashe, RSS čtečky, předpovědi počasí, VPN, zálohy stránek nebo hry. Existují i rozšíření pro správu karet a uvolnění operační paměti, které snižují náročnost na operační paměť, za kterou je Google Chrome dlouhodobě kritizovaný.
Zpočátku šlo tyto programy instalovat i z jiných zdrojů, dnes hlavně kvůli bezpečnosti (od 27. května 2014 pro uživatele Windows), lze stahovat tyto programy jen z oficiálního Internetového obchodu Chrome.
Jde o takové skryté nastavení prohlížeče. Lze jimi povolit či zakázat např. 3D akceleraci, úpravu dotyku, ukládání stránek ve formátu MHTML atd. Tyto funkce jsou občas nestabilní a mohou zapříčinit pád prohlížeče či vymazání údajů, proto se doporučuje jejich použití jen zkušeným uživatelům.
Lze je nalézt po zadání chrome://flags do adresového řádku prohlížeče.
Počínaje verzí Google Chrome 4.1 je přidán v panelu vestavěný překladač od společnosti Google. Překlad je v současné době k dispozici pro 52 jazyků.
Chrome umožňuje vytvořit si pro své oblíbené weby či aplikace zástupce přímo na ploše, v nabídce start či v panelu snadné spuštění. Po následném kliknutí na ikonku se načte samostatné okno Chrome, bez karet, tlačítek, adresního řádku nebo nabídek. Samotné základní menu lze pak vyvolat kliknutím na ikonku Chrome v záhlaví rámce stránky.
Tato funkce říká webům, aby nesledovali a nesbírali o uživatelích informace např. k posílání cílené reklamy do prohlížeče, či poskytování údajů třetím stranám. Bohužel v současné době (rok 2014) Do Not Track většina webů ignoruje.
Chrome tuto funkci obsahuje od verze 23.
Jedná se o monitor všech aktivních procesů prohlížeče. Udává údaje o stránkách, rozšířeních, pluginech, jejich obsazení v paměti, zatížení cpu, gpu atd. Pomocí správce je možno zamrzlé procesy či ty co spotřebovávají moc paměti i ukončit.
Lze najít v Menu, další nástroje nebo lze vyvolat pomocí kláves ⇧ Shift+
| View original on Wikipedia | Back | FazBrowse Home |